O knize: rok / V domě zůstali jen dva lidé: Alžběta a duch... Alžbětě naskočila husí kůže z pomyšlení, že zůstala sama v obrovském domě s touto hrůzou. Váhavě vykročila na první schod. Aby to znělo spíše jako žalostné sténání, dívka vylezla po schodech. Jakmile Alžběta prošla kolem portrétu lady Isabel, cítila, jako by z obrazu zavanula mrazivá dech. Otřásla se a málem upadla - stále nechápala: vyděsil ji pohled dámy na portrétu, nebo už měla nervy na nervy? Bylo tu trochu chladněji než ve zbytku domu. Alžběta každou buňkou své kůže cítila přítomnost někoho cizího, takže její kroky byly čím dál opatrnější a váhavější. A nakonec ty vzácné vyřezávané dveře... V příštím okamžiku uslyšela něco, co ji přimělo zamrazit, aniž by udělala byť jen půl kroku. Krev mi ztuhla v žilách…